YouTube Kids mak versaun ida-ne’ebé ki’ik liu iha YouTube ne’ebé iha kuidadu, programa televizaun ne’ebé hetan apoiu ad, múzika, vídeo edukativu, no konteúdu ne’ebé ema kria. Nia dezeña ba labarik sira ho idade pre-eskolár to’o tinan 12 no disponivel hanesan aplikasaun no website. Labarik sira iha YouTube fó dalan ba ita atu kria profíl utilizadór […]
Efeitu Pozitivu no Negativu husi média sosiál ba edukasaun
Ohin loron, iha mundu aprendizajen ne’ebé liga ho impaktu husi média sosiálba edukasaun sai hanesan fatór kondusaun ida. Mundu ne’e sai ki’ik liudau-daun, no ho teknolojia sira hanesan média sosiál sira, dalan ne’ebé itahetan edukasaun muda dau-daun. Media sosiál no edukasaun bele komplementa malu se uza ho efetivu. Mediasosiál kontinua dezenvolve oportunidade edukasaun foun ba […]
Saida mak HTML? Esplikasaun basiku linguajen Hypertextu Markup
HTML abreviasaun husi HyperText Markup Language. Nee mak lian markaun padraun ba kriasaun pájina web. Ida ne’e permite kriasaun no estrutura seksaun, parágrafu no ligasaun sira uza elementu HTML (bloku konstrusaun ba pájina web) hanesan etiku no atributu sira. HTML iha kazu oioin ne’ebé uza, hanesan: * Dezenvolvimentu Web. Dezenvolve-nain sira uza kódigu HTML hodi […]
Oinsa atu haruka foto ho kualidade aas orijinál iha WhatsApp
Ohin loron, kuaze ema hotu iha konta WhatsApp tanba ne’e mak aplikasaun ida-ne’ebé di’ak liu hotu atu ko’alia no hato’o mensajen. Antes nee, ita bele fahe de’it Imajen iha WhatsApp, maibé agora ita mós bele fahe dokumentu sira hanesan PDF, Word, Textu, nsst. ho ita-nia kolega sira. Karik ita haree ona katak bainhira ita haruka […]
WI-FI la iha seña/password
Feto ida hahú haree mane klosan oan ida hamriik iha ninia uma oin loron-loron iha kalan. Nia haree katak nia sempre mai iha kalan no semana-semana.Mane ne’e nunka koko atu ko’alia ho nia ka hatudu jestu ruma, nia muda de’it hodi hateke ba ninia telefone no dala ruma na’ok matan ba nia. Ida-nee kontinua hanesan […]
Saida mak Rede Komputador? Uzu Basiku & Komponente sira
Rede komputadór mak grupu ida husi sistema komputadór rua ka liu ne’ebé interligadu. Imi bele estabelese ligasaun rede ida ho meiu komunikasaun ne’ebé la’o ho fiu/kabu ka la uza fiu/wireless. Rede ida-idak envolve hardware no software ne’ebé liga komputadór no instrumentu sira. Komponente rede komputadór nian Tuir mai komponente esensiál sira husi rede komputadór nian: […]
Funsaun komputador
Komputador iha funsaun bázika haat mak hanesan : Input device, Process device, Output device no Memory. 1. Input device hanesan komponentes fisiku ida ne’ebe ita bele hatama dados ba komputador laran. Ezemplu: Keyboard hanesan komponente fisiku husi hardware nia ne’ebe nia funsaun atu input ka hatama dados liu husi letra, numeru, no simbolu sira. Keyboard fahe ba parte haat […]
Content Menagament System (CMS)
Content Managament System (CMS) mak aplikasaun ou software ne’ebé fornese sitema,fasil atu kontrola ita nia dadus ho konteudu dijitál hanesan tekstu, imajen ka video, múzika, dokumentu sira seluk-seluk ne’ebé bele hamosu iha portal blogs no website. Sempre iha dezenvolvimentu iha lingua programasaun/coding, hamosu lingua programasaun hanesan CSS hodi bele ajusta aparensia/Tampilan website, JavaScript hodi website […]
XAMPP
XAMPP akronimo husi: Instalasaun XAMPP neʼe la presiza atu instala no Apache web server konfigurasaun, PHP no MySQL ho manual. XAMPP sei instala no konfigura nia automatikamente ba ita ka auto konfigurasaun Komprendesaun MYSQL Tuir matenek na’in komprendesaun Mysql (Kadir, 2009, p. 15), “Mysql forma software ida ne’ebé ho nivel database server no sai hanesan open source. Open source bele hateten katak software ida ne’ebé kompleta ho source code (kodigu ne’ebé utiliza hodi halo […]
Istoria Website
Website Priemeira vez harii no mosu iha tinan 1991 husi matenek nain ida ho naran Sir Timothy John “Tim” Berners-Lee. Wainhira halo website Tim iha Objetivu atu hafasil nia staff sira hodi troka no hafoun informasaun iha servisu fatin. No iha loron 30 fulan Agustu tinan 1993, CERN ( Laboratorium ne’ebe Tim servisu ba) fo […]